Slovinsko - soutěska Vintgar

Soutěska Vintgar Soutěska Vintgar představuje přírodní klenot bledského okolí. V letní sezoně ji zaplaví turisté, ale na jaře a na podzim to je opravdová lahůdka.


Vintgar vyhloubila řeka Radovna

Takový klid zde v létě nenajdete.

Takový klid zde v létě nenajdete.

V předminulé době ledové pokrýval prostor současné soutěsky mohutný ledovec. Během jeho roztávání zařezávala odtékající voda hlubokou strouhu mezi kopce Hom a Boršt. Potom bylo území opět zaledněno, s ústupem ledovce řeka Radovna pokračovala v prohlubování soutěsky. Na jejím konci vznikl přepad s malebným vodopádem Šum, který se také označuje jako „vintgarský vrátný“. Jedná se o největší říční vodopád ve Slovinsku. Na vzniku soutěsky se podílely procesy epigeneze1), antecedence2) a zpětné eroze3).

Jaká je soutěska Vintgar?

Divoká Radovna. Není divu, že soutěska u místních obyvatel vzbuzovala respekt a strach.

Divoká Radovna. Není divu, že soutěska u místních obyvatel vzbuzovala respekt a strach.

Vintgar se táhne jako 1600 m dlouhá úžina se strmými, téměř kolmými až stometrovými stěnami, které přechází do zalesněných a travnatých postupně se rozevírajících svahů. V nejužší části zvané Peklo dosahuje šířky pouhých několika metrů. Vede tudy cesta po dřevěných chodníčcích a můstcích, kterou můžete projít po nebo proti proudu řeky. Do soutěsky lze tedy vejít ze strany vesnic Podhom respektive Blejska Dobrava.

Po soutěsce se procházíme díky dvěma zvědavým mužů

Dva zvědaví, odvážní a pokrokoví muži starosta vsi Gorje Jakob Žumer a fotograf a kartograf Benedikt Lergetporer v únoru 1891 využili nízkého stavu řeky a několikrát se spustili po strmých svazích dolů do soutěsky. Z důvodu nebezpečí divoké vody ji sice neprošli celou, ale viděli dost na to, aby o svém objevu nadšeně vyprávěli přátelům v Bledu. Právě takové výletní místo jako je soutěska Vintgar toho času rozvíjející se turistické letovisko potřebovalo. Padlo rozhodnutí o zpřístupnění tohoto klenotu širší veřejnosti.

Klobouk dolů před nebezpečnou mistrovskou prací

Za průchodnost soutěsky vděčíme místnímu odvážnému starostovi a jeho kolegovi.

Za průchodnost soutěsky vděčíme místnímu odvážnému starostovi a jeho kolegovi.

Výstavba můstků a chodníčků nad burácející řekou Radovna byla pro stavební tým opravdovou výzvou. Jednalo se o těžkou a nebezpečnou práci mezi skálou, vodou a nebem, které se bez jakékoli stavební techniky odvážně ujali kameníci, dřevaři, tesaři, lesáci a další mistři pod vedením výše zmíněného Jakoba Žumera. Navzdory problémům s nedostatkem peněz přivedli práce do zdárného konce a v roce 1893 soutěsku slavnostně otevřeli.

Původ názvu Vintgar

Existují dvě teorie o původu názvu Vintgar. Jedna se obrací ke keltským předkům, druhá se opírá o německý název „Weingarten“ dle vinohradů v blízkosti vesnice Podhom.

Z Bledu k soutěsce autem nebo pěšky

Z Bledu jedeme autem ve směru Pokljuka. Ve vsi Spodnje Gorje odbočíme doprava a držíme se ukazatelů „Vintgar“. Pěšky či na kole jdeme z Bledu ve směru Podhom nebo Zasip. Pokud si vybereme cestu přes Zasip, překonáme nějakých 150 výškových metrů a narazíme na kostelík sv. Katarina. V turistických infocentrech je zdarma k dispozici mapa s vyznačenou trasou.

Řeka Radovna

Údolí Dolina Radovna alpské řeky Radovna, která pramení ve vsi Zgornja Radovna, leží na území Triglavského národního parku. Radovna se v něm zařezává mezi náhorní plošiny Pokljuka a Mežakla. Dolina Radovna představuje bezvadné místo k nenáročnému výletu na kolech. Dá se projet až do údolí Krma, což je jedno ze tří údolí vedoucí k Triglavu.

Čistou vodu řeky Radovna využívají v Bledu k pročištění jezera. V 70. letech minulého století trpělo jezero nadměrnou eutrofizací způsobenou splachováním umělých hnojiv ze zemědělských půd do jezera a neutěšeným stavem městské kanalizace. Nadměrný přísun živin umocňovala pomalá výměna živin v jezeře. Voda je z řeky Radovna svedená širokou trubkou, na dně je vidět v části Bledu zvané Mlino.    

 

Železniční most v soutěsce Vintgar

Kamenný most klenoucí se nad řekou.

Kamenný most klenoucí se nad řekou.

Největší kompletně zachovalý kamenný železniční obloukový most ve Slovinsku byl postaven mezi roky 1904 a 1905 při výstavbě tzv. Bohinjské železnice. Pětašedesáti metrový most se rozpíná   33 m nad hladinou řeky Radovna.

1) Epigeneze je proces zařezávání vodního toku nehledě na geologické struktury.
2) Antecedence je proces, kdy si řeka razí cestu a uchovává směr nezávisle na struktuře krajiny i při změnách způsobených pomalým a dlouhodobým zvedáním skalního podkladu.
3) Zpětná eroze je eroze v korytě vlastního toku, která se projevuje zařezáváním dna koryta proti proudu toku. Formuje vodopády či jiné stupně na spádové křivce toku.

Tereza Kouřilová

Průvodkyně v oblasti Bled, Bohinj ve Slovinsku

Zdroje:

Zupan Marija (2006): Divja romantika soteske Vintgar, Turistično društvo Gorje
www.vintgar.si
www.geology.cz
http://geologie.vsb.cz/


Tereza Kouřilová


Diskuze k článku


Soubory:

Akce:


Facebook staňte se našimi fanoušky

Novinky sledujte nás na Twitteru

Spolupracujeme:


 

Kalendář

« Březen/2017 »
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31